Jak seznámit králíky: Ideální dvojice a jejich soužití

Králíci ve volné přírodě tvoří kolonie, kde je velmi důležitá jejich hierarchie a každý má ve skupině své místo. Obývají společně jednu nebo více nor a tráví spolu většinu času – navzájem o sebe pečují, hrají si, chodí spolu na pastviny, značkují si své území. Takové chování je typické tedy i pro naše domácí králíčky.

Musí mít králík svého kamaráda?

Pro každého králíka je samozřejmě lepší, aby měl svého parťáka – jak již bylo řečeno, je to jejich přirozenost. Člověk není schopen králíkovi nahradit kamaráda svého druhu, i kdyby s ním trávil všechen svůj čas.

Může žít králík sám?

Králík může žít sám, nikdy to pro něj ovšem nebude takové, jako když má králičího kamaráda, se kterým si doopravdy rozumí a může s ním trávit všechen čas. Snadnější je život jednoho králíka, který nikdy nežil ve skupině, než králíka, kterému například kamarád zemřel a život ve skupině zažil.

Pokud váš ušák o druhého králíka přišel, vždy je lepší mu pořídit nového kamaráda. Králíkovi ale můžeme dopřát plnohodnotný a šťastný život i jako jedináčkovi, potřebují ovšem hodně pozornosti, prostoru k pohybu a kvalitní péči.

Je třeba brát v potaz, že seznamování králíků je složitý a náročný proces, který má svá určitá pravidla, která je třeba dodržovat. Může se však stát, že si vaši králíci zkrátka nesednou, i když celé seznamování proběhne tak, jak má. V takových případech je nutné, abyste zajistili kvalitní život oběma králíkům, ale každému odděleně.

Nezapomínejte, že jakmile se rozhodnete pořídit si druhého králíka, máte za něj zodpovědnost a zbavit se jej jen proto, že si s vaším prvním králíkem nesedl, je opravdu kruté – s pořízením druhého králíka tedy musíte počítat s tím, že možná budete muset mít dvě klece/ohrady a svůj čas dělit mezi dva králíky.
Pokud seznámení nevyjde na první pokus, je vhodné to za určitý čas zkusit znovu. Nikdy se ale králíky nesnažíme spřátelit za každou cenu – tak jako u lidí i u králíků může dojít k tomu, že si spolu dva králíci prostě rozumět nebudou.

Jaká pohlaví králíků si nejvíce rozumí?

Přečtěte si, jaká pohlaví králíčků jsou ideální na seznámení a následné soužití. I zde však platí výjimky, kdy se seznámení podařit nemusí a králíčci budou muset žít odděleně.

Samec a samice

Nejčastěji se nejlépe snese samec se samicí, ovšem pozor, OBA musí být KASTROVANÍ. Pokud by kastrovaní nebyli, docházelo by k velmi častému množení se a to je opravdu nemístné.

Pokud by byl kastrovaný pouze jeden, nekastrovaný králík by kastráta velmi pravděpodobně neustále obtěžovat a obskakoval, králíci by si nerozuměli a nebylo by to klidné soužití. Nekastrovaný králík by měl také tendenci hodně značkovat a mohlo by docházet k velké agresi, u samic i k častým říjím a falešným březostem.

Po kastraci budou oba králíci klidnější, ztratí rozmnožovací pudy a budou si rozumět. Pokud chcete chovat dva králíky spolu, pokud možno, tak vždy volte kastrovanou samici ke kastrovanému samci. Je třeba ale myslet na to, že hodně záleží na povahách králíků.

Samice a samice

Spojení dvou nebo více samic je druhé nejčastější spojení, které může fungovat, ihned po samici se samcem. Nejvíce potenciálu na společný život má matka s dcerou nebo dvě sestry, které se již znají, tudíž je není třeba seznamovat. Problémy ovšem mohou nastat v pubertě, kdy si samice začnou ujasňovat pozice ve skupině, budou více náladové, budou mít říje, falešné březosti, mohou se též vzájemně obskakovat.

Řešením problémů je opět kastrace – může se ovšem stát, že jakmile králíky vlivem kastrace a rekonvalescence po ní oddělíte, nemusí se již potom snést tak, jak tomu bylo dříve.

Nekastrované samice jsou také hodně teritoriální a náladové, nemusí tudíž druhého králíka vůbec snést.
Pokud chcete, aby seznámení mělo co největší potenciál úspěchu, volte kastrovanou samici s kastrovaným samcem.

Pokud by se mělo jednat o dvě samice, tak seznamovat dvě již kastrované samice, příbuzné samice nebo ke kastrované samici pořídit mládě samice a následně ji v určitém věku též vykastrovat. Opět ale nejvíce záleží na povahách králíků.

Samec a samec

Spojení dvou samců je nejvíce problematické a nejméně vhodné. Dva dospělí nekastrovaní samci si opravdu na 99 % rozumět nebudou a je velmi pravděpodobné, že mezi nimi bude docházet k bojům na život a na smrt – kdybyste to i tak chtěli zkoušet, myslete na to, že se králíci doopravdy mohou vzájemně zabít.

Samci jsou vůči ostatním samcům opravdu teritoriální, agresivní a nastal by problém s vyjasňováním postavení ve skupině – platí i u bratrů nebo jakkoliv příbuzných. Samci si s velkou pravděpodobností nebudou rozumět ani po kastraci. Pokud samci měli již před kastrací nějaký konflikt, pravděpodobně si cestu k sobě nenajdou ani po kastraci, což ovšem platí i pokud žádný konflikt nikdy předtím neměli.

Jediný případ, kdy by seznámení mohlo vyjít, je díky předčasné kastraci, ještě před dosažením pohlavní dospělosti – tohle se ovšem praktikuje hlavně v zahraničí, u nás tolik ne.

Pokud chceme chovat dva králíky spolu, je opravdu nelogické volit dva samce, ale pokud tak učiníte, musíte mít na mysli, že pravděpodobnost, že budou muset žít odděleně, je několikanásobně vyšší než u jiných spojení pohlaví. Nejlépe pak oběma kastrovaným samcům pořídit kastrované samice. Opět ale záleží i na povaze králíků.

Skupiny

Co může také fungovat, je spojení více (kastrovaných) králíků obou pohlaví do skupiny. Tady už můžeme kombinovat více samců a samic společně, teritorialita a vztahy se mezi ně více rozptýlí. Králíci se rozdělí do skupin nebo párů. Stále může docházet k bitkám, ovšem při větším počtu králíků nejsou tak četné.

Nejvíce šarvátek můžeme zaznamenat při prvním spojení skupiny nebo při přidání nového jedince do skupiny. Čím více králíků ve skupině bude, tím lépe. Obvykle se ve skupině utvoří jeden vůdčí samec a ostatní budou submisivní.

Pokud chceme králíky chovat společně a po seznámení se snesou, už je nerozdělujeme. Spousta majitelů má tendenci králíky pouštět společně jen do výběhu a kotec má každý svůj, je to ovšem nesmysl. Pro králíky je odloučení velmi stresující a při každém dalším přímém kontaktu mohou vznikat potyčky.

Problém také nastává, když je jeden králík z páru nebo skupiny nemocný. Do přepravky a na hospitalizaci je vhodné vzít i jeho králičího partnera, musíme však hlídat, aby zdravý králík např. nekousal případnou kanylu, jizvu apod.

Nikdy k sobě nedáváme do výběhu nebo klece cizí králíky, které nemáme v plánu společně chovat i přes to, že si rozumí. Není tak vhodné brát králíka na “návštěvu” k někomu cizímu, králíci tomu nerozumí, nedělají si kamarády na občasné navštěvování, mimo stres hrozí také přenos nemocí.

Nejlepší věk na seznámení

Nejlépe spolu vychází mláďata, protože jsou stále zvyklá na přítomnost více králíků. Nejvíce si králíci rozumí před dosažením pohlavní dospělosti (pohlavně dospělými se stávají nejdříve od 4 měsíců), ovšem jakmile dospějí, už soužití tak klidné být nemusí, jelikož nastupují také do puberty, proto je vhodná kastrace.

Nejlepší je, když jdou králíci na kastraci ve stejný čas a mohou spolu trávit i rekonvalescenci – jen pozor, po každém zákroku je třeba dodržovat klidový režim! Pokud by králíci byli na nějaký čas odděleni a do toho se jim v těle vlivem kastrace měnily hormony, nemuseli by si potom již tolik rozumět (obzvlášť stejná pohlaví).

Mláďata také nemají takovou potřebu si vyjasňovat hierarchii, u starších králíků je to již ale třeba a může docházet k bojům. Pokud máme doma dospělého králíka a pořídíme k němu mládě, může jej pěkně přijmout a starat se o něj (obzvlášť samice), vždy je ovšem třeba včasná kastrace, obzvlášť u spojení samice a samec. Může se ale také stát, že dospělý králík začne mládě utlačovat a dobývat si nad ním vyšší postavení, čímž může mláděti nepěkně ublížit.

Dospělý kastrovaný pár je asi nejjistější spojení. V tomhle případě je výhoda, že mají králíci již po kastraci, z těla jim vyprchaly hormony a jsou připraveni na seznamování. I v tomhle případě ale samozřejmě záleží i na povaze králíků.

Správná ubikace pro více králíků

Pokud spolu chováme více králíků, je třeba jim vždy zajistit dostatek prostoru. Nikdy dva a více králíků nechováme v malé kleci (100, 120 cm apod.). Králíkům pořídíme dostatečně velkou ohrádku, nebo, úplně nejlépe, je necháme úplně na volno.

Dostatek prostoru je důležitý, aby měli oba králíci dostatek pohybu, ale také, kdyby došlo ke konfliktům, mohl jeden před druhým utéct. S tím se také pojí to, že není vhodné mít v ubikaci domečky, které mají pouze jeden východ – opět kvůli bojům, aby jeden králík nemohl zabránit v útěku z domečku tomu druhému.

Mezi vhodné hračky a místa ke schování patří vše, co má minimálně dva východy – tunely, trojtunely apod. (tunely také králíkům připomínají, pro ně přirozené, nory.)

Dále je určité vhodné mít vybavení ubikace v takovém počtu, jako je králíků – jedná se především o misky, napáječky, záchodky a seníky. Pokud je záchod i seník dostatečně velký, dvěma králíkům by měl postačit i jeden. Misky a napáječky je vždy lepší mít pro každého králíka jednu – kdyby měli jednu společnou, mohlo by docházet k bojům, případně by se jeden z králíků nemusel k jídlu dostat vůbec.

Jak králíky nikdy NEseznamovat

Seznamování králíků určitě neprobíhá tak, že si domů přinesete nového králíka a ihned jej dáte do klece k tomu starému, oni se začnou prát = nerozumí si, tudíž jde nový králík z domu.

Nikdy nového králíka nemůžete dát do ubikace k tomu starému nebo je ihned oba vypustit a čekat, že budou nerozlučná dvojka, obzvlášť když nejsou kastrovaní (nebo je jen jeden) a proces seznamování neproběhl tak, jak má!

Jak již bylo zmíněno, seznamování králíků má určitá pravidla, která je třeba dodržet, aby seznamování mělo alespoň potenciál k tomu být úspěšné. Teď se tedy podíváme na to, jak se to dělá správně.

Jak králíky správně seznámit

Nový králík by měl být minimálně 14 dní v karanténě a neměl by vůbec přijít do styku s králíkem doma. Karanténa je nezbytná kvůli případným nemocem, nový králík je také ve stresu z cizího prostředí a musí si u vás nejprve sám zvyknout.

Boj s králíkem, který byl na tomto území dříve, by pro nové zvíře byl stresující ještě více. Starý králík si také hlídá své teritorium, nového králíka tedy opravdu nepravděpodobně přijme přímo ve své ubikaci. Nový králík je pro něj vetřelec, plný cizích pachů.

Pokud se po dobu karantény neprojeví žádné onemocnění a oba králíci jsou vykastrovaní, je možné je začít pomalu seznamovat. Pamatujte také, že po kastraci vyprchávají z těla hormony i půl roku. Není vhodné tak k sobě dát králíky hned pár dnů po zákroku, ale počkáme minimálně 6 týdnů.

První kontakt mezi králíky

Nejdříve je dobré králíkům nabízet pach toho cizího. Můžeme jim v ubikaci měnit hračky nebo misky na krmení, případně ubikace umístit do stejné místnosti, aby o sobě věděli. Vhodné je také nechat je očichat se třeba přes pletivo, jen pozor, aby se i přes pletivo nemohli kousnout nebo škrábnout.

Králíky nikdy neseznamujeme na pro ně známém teritoriu – v kleci, ohradě nebo ve výběhu jednoho z králíků. Největší potenciál úspěchu na seznámení má místo, které ani jeden králík nezná. Spousta majitelů používá třeba koupelnu, wc..

Pokud budou králíci ve stresu z nového prostředí nebo ho budou chtít zkoumat a nebudou mít takovou tendenci se rvát. Také místo nebude označkované ani jedním z králíků.

Pamatujte ovšem na to, že králíci stres snášejí špatně a může v nich vyvolat různá, vážná i nevyléčitelná onemocnění. Není tak vhodné je např. vozit pryč autem, pokud nejsou na cestování zvyklí, seznamovat je ve vaně, seznamovat v jeden den příliš dlouho nebo pokud si opravdu nerozumí a perou se. Nikdy králíky také neseznamujeme na postrojích s vodítky – mohlo by dojít ke zranění obou.

Vždy králíky při začátcích seznamování bedlivě sledujeme a nenecháváme je o samotě. Vyprovokování k boji může přijít v rozmezí pár sekund. Větší šanci na úspěch má také seznamování na menším prostoru, může to znít drasticky, ale králík tak nemá šanci nikam utéct nebo se schovat a musí se tak věnovat situaci – druhému králíkovi.

Při seznamování tak do prostoru nedáváme žádné domečky, králíci by se o ně mohli poranit a jeden králík by mohl zabránit úniku z domečku tomu druhému. Opět je ale pozorně hlídáme.

Velikost seznamovacího prostoru

Velikost prostoru pro seznamování se liší od velikosti a počtu zvířat, přibližně je to:

• Dva až tři králíci – 60×60 cm (větší králíci 70-80×80 cm)
• Čtyři – 70×70 cm
• Pět – 80×80 cm
• A více..

Při pozitivních výsledcích je vhodné prostor zvětšovat. Pro rozptýlení můžeme do ohrady umístit seno a oblíbené bylinky.

Kdy si králíci jen vyjasňují hierarchii a kdy je vhodné zasáhnout?

Níže naleznete situace, kdy je vhodnější králíky nechat být a naopak, kdy je nutné zasáhnout, aby se příliš neporvali a vážně si neublížili.

Králíci si na sebe většinou nezvyknou hned po pár dnech, někdy může seznamování trvat ale opravdu dlouho. Začínáme jen krátkými intervaly, ale při prvním náznaku rvačky to nevzdáváme. Nikdy to však nesmíme nechat zajít tak daleko, že by si králíci ublížili.

Pokud jsou první pokusy úspěšné, postupně prodlužujeme dobu, kdy spolu králíky necháváme a zvětšujeme prostor, na kterém se nachází. Vhodné je třeba i seznamovat v jiný čas přes den. Králíky společně hladíme a krmíme.

Spokojené soužití více králíků

Naši úžasní sledující na instagramu @anilandcz nám poslali fotky svých králíčků, které se jim podařilo úspěšně seznámit. Podívejte se, jak jim to na fotkách sluší! A my moc děkujeme za zapojení. 🙂

Může žít králík s jiným zvířetem, než je králík?

Pamatujte, že králík potřebuje pouze společníka svého druhu! Nechováme jej tak s morčetem, i když je to mnohdy nevhodně doporučováno nebo to lze vidět ve spoustě zverimexů. Totéž platí i u jiných hlodavců.
Králík může vycházet i se psem nebo kočkou, vždy však pouze pod dozorem!

Králík si s jiným druhem zvířete nebude rozumět na úrovni svého druhu. Budou se pouze tolerovat, ale kamarádi z nich nikdy nebudou, i když se nikdy nepoperou. V jedné ubikaci spolu ale nikdy být nemůžou.