Čím krmit mláďata králíků a jak zvykat na čerstvou stravu
Správné krmení mláďat je stejně tak důležité, jako správné krmení dospělých králíků. Králíci si již v mladém věku postupně tvoří stravovací návyky, je tedy vhodné jim zavčasu dopřát správně sestavený jídelníček, než jim ho, pod hrozbou zdravotních problémů, muset následně měnit v budoucnu.
Když si přinesete mládě králíčka od chovatele, měli byste k němu dostat i balíček s krmivem, na jaké je zvyklý. Převoz a zvykání si v novém domově bývá pro většinu králíků opravdu stresující období, je tedy vhodné mu alespoň na pár dní zachovat krmení, na které je zvyklý.
Pokud se jedná a kvalitní krmivo, můžete jej zachovat po celý život králíka, pokud se ovšem o kvalitní krmivo nejedná (objevuje se v něm obilí, kukuřice, hrách apod.) nebo jde o nevhodnou značku krmiva, je vhodné co nejdříve přejít na krmivo jiné.
Přechod na jiné krmivo
Jakmile si králík u vás po pár dnech lehce zvykne, je vhodné začít měnit staré krmivo (v případě, že není kvalitní) za nové, kvalitní. Přechod musí být vždy pozvolný a může klidně trvat i několik dní-týdnů.
Celý proces spočívá v tom, že postupně ubíráte starého krmiva a přidáváte nového. Může se stát, že nové krmení králíkovi nebude chutnat, obzvlášť, pokud je zvyklý na to méně kvalitní, je třeba však vydržet, žádný zdravý králík hlady dobrovolně neumře a dříve nebo později přijde na chuť i tomu novému krmivu.
Vzhledem k náchylnosti mláďat, vlivem stresu a velkého množství změn, na kokcidiózu, je vhodné ihned po příchodu do nového domova nechat udělat koprologii.
Koprologické vyšetření
Jedná se o vyšetření trusu na přítomnost parazitů. Vlivem stresu a spousty změn u mláďat je časté, že se jim ve střevě přemnoží kokcidie = nemoc kokcidióza, která, obzvlášť pro mláďata, může být smrtelná, je tedy třeba ji případně podchytit včas.
Kokcidiózou se mláďata mohou nakazit i od matky, případně jiných králíků v chovu. Nejlepším způsobem, jak si být jistý, že bude králíček v pořádku, je nechat ihned po příchodu domů udělat koprologii.
Jak se připravit
Po dobu 3-5 dní se denně sbírá okolo 3 bobků. Bobky se uchovávají v uzavíratelné, skleněné nebo plastové nádobě s kapkou vody a v lednici. Vyšetření se provádí přímo na veterině, nebo se vzorek odesílá do laboratoře. Pokud by se u králíčka objevily i měkké, případně jinak deformované, bobky, vždy, spolu s normálními, sbíráme i ty.
Pozitivní kokcidióza a její léčba
V případě pozitivního výsledku na kokcidiózu podáváme léky od veterináře, do negativního výsledku neočkujeme ani nekrmíme čerstvou stravou. Nejčastěji se k léčbě používají přípravky s obsahem sulfonamidů (Sulfadimidin, ESB3, Sulfacox..) přimíchané do vody nebo podány perorálně, k dostání na veterině. Při výskytu kokcidiózy u jednoho králíka je nejlepší přeléčit celý chov.
Jak by léčba kokcidiózy neměla vypadat
Při koupi nového králíka je možné, že vám chovatel oznámí, že jsou mláďata přeléčena proti kokcidióze – to je ovšem špatně! Kokcidióza se nikdy neléčí preventivně a bez pozitivního výsledku koprologie! Čím častěji se podávají antikokcidika bez pádného důvodu, tím více vzniká ve střevě rezistence a tím hůř se potom skutečná kokcidióza léčí.
Nikdy také nepodáváme granule s obsahem léčiv, antikokcidik apod.
Pokud byl váš králík u chovatele přeléčen, je i tak vhodné nechat po příchodu domů udělat koprologii.
Pozor na Acidomid a ocet
Spousta chovatelů, případně prodavači ve zverimexu, vám pro králíka po příjezdu domů mohou doporučit přidávat do vody Acidomid nebo ocet, jako prevenci kokcidiózy, ovšem ani jedno králíkům nikdy nedávejte!
Jediná prevence kokcidiózy je udržování čistoty v králičí ubikaci a správný jídelníček. Acidomid, případně ocet, pouze ničí přirozenou střevní mikroflóru, zatěžují játra a ledviny a mohou způsobit vážné trávicí problémy.
Jak se liší jídelníček mláďat od dospělých králíků?
Vzhledem k tomu, že se mláďata stále vyvíjí a rostou, mají větší potřebu příjmu vápníku a bílkovin. Zejména vápník je třeba pro pevnost kostí a zubů, taktéž ale hraje důležitou roli při přenosu podnětů ve svalech a nervech. Bílkoviny, nebo-li proteiny, jsou jedním ze základních stavebních bloků tkaní a orgánů, slouží i jako zdroj energie.
U dospělých králíků nadbytek právě vápníku a bílkovin bývá problém a může způsobovat vážné zdravotní problémy, je tedy třeba hlídat jejich příjem v krmivu. Doplnění vápníku a bílkovin byl jeden z důvodů, co dal vzniknout granulím pro mladé králíky – „Junior granule“
Junior vs Adult granule pro králíky
Většina značek vyrábějící granule pro králíky nabízí i Junior řadu pro mláďata. Junior granule se většinou od těch Adult ale nijak zvlášť neliší – většinou jen velikostí nebo tvarem granulí a právě větším obsahem vápníku a bílkovin. Složení jinak bývá stejné, případně jsou v něm jen lehké rozdíly.
Je tedy nutné kupovat Junior granule? Ne, není. Strava mláďat se nijak, kromě zmíněného vápníku a bílkovin, neliší. Základ vždy tvoří seno a přirozená strava.
Vápník a bílkoviny lze snadno doplnit přirozenou stravou – listy, byliny, větve, zelenina. Zpestřete jim jídelníček a objevte, jaké bylinky jsou vhodné pro králíky. Vhodné je do jídelníčku zařadit např. kopr, petrželovou a mrkvovou nať, šípky, jetel, pampelišku, špenát, mátu, apod. jak v sušeném, tak čerstvém stavu – v sušeném stavu se obsah látek ještě násobí.
U dospělých králíků to ovšem se zmíněnými nepřeháníme a dáváme je opravdu výjimečně, obzvlášť kvůli obsahu vápníku. Zároveň dospělé králíky nikdy dlouhodobě nebo ve velkém množství nekrmíme junior granulemi! Přečtěte si více o vápníku ve stravě králíků.
Měla by mít mláďata neomezený přístup ke granulím?
Mláďata neomezený přístup ke granulím určitě nepotřebují, naopak to může být spíše na škodu. Vždy platí pravidlo – čím více granulí králík dostane, tím méně sena sní. Je třeba učit králíka už od mala, že kvalitní seno je základ a musí tvořit minimálně 80 % jeho jídelníčku.
Mládě ve vývinu může dostávat granule častěji, případně je dostávat ve větších porcích než dospělý králík, ale vždy je třeba uhlídat, aby to nebylo na úkor sena! Jakmile si králík zvykne na velké porce granulí, automaticky ztrácí potřebu jíst dostatečné množství sena, nebo jej dokonce přestane jíst úplně, protože ho zkrátka dostatečně zasytí granule, které pro ně často bývají chutnější a snadnější na snědení než seno.
Tenhle „zlozvyk“ se opravdu špatně odnaučuje a velmi špatně se králík poté znovu učí jíst správné množství sena. Pokud by ovšem seno jíst nezačal, hrozí mu vážné zdravotní problémy. Překrmování granulemi také vede k nesnášenlivosti čerstvé stravy, granule totiž mění přirozené pH v trávicí soustavě a množí se tak nežádoucí bakterie.
Strava ani mláďat, ani dospělých králíků by nikdy neměla obsahovat pouze seno a granule, ale také stravu přirozenou, jako jsou byliny, listy, semínka, kořeny rostlin, větve, zelenina, případně ovoce. Seno by mělo obsahovat alespoň 80 % stravy, přirozená strava 15-20 % a granule 0-5 %, z čehož vyplývá, že granule králíci klidně nemusí dostávat vůbec, případně pouze jako pamlsek. Přečtěte si více o Jídelníčku králíků.
Jak a kdy začít králíka krmit čerstvou stravou?
Není stanovený věk, od kterého králíci mohou jíst čerstvou stravu, protože stáří není až tak podstatné. Důležitý je negativní výsledek koprologie, případně zaléčení kokcidiózy a jiných trávicích potíží. Pokud králík zrovna prochází léčbou kokcidiózy, podáváme mu vše v sušeném stavu. Do výsledku koprologie, případně vyléčení kokcidiózy podáváme vše pouze sušené.
Zvykat na čerstvou stravu začínáme bylinami, které mají příznivý vliv na trávení (bazalka, kopr, máta, libeček apod.). Vždy stačí pouze pár lístků. Po pár dnech takového krmení, kdy se u králíka neobjeví řídký nebo jinak neforemný trus, můžeme přidat větve s listy, trávu a poté i vhodné druhy zeleniny (vyhýbáme se nadýmavým a jinak problematickým druhům – kedluben, zelí, rajče, okurek..). Vše vždy přidáváme v malém množství, maximálně dva nové druhy na jedno krmení.
Po celou dobu sledujeme stav trusu, tmavší bobky jsou u krmení čerstvým normální, nikdy by však bobky neměly být měkké, řídké nebo zapáchající. Pokud se tak stane, vše čerstvé vysadíme, necháme dietu jen o seně a vodě a po vrácení trusu do normálu můžeme opět zkoušet podat čerstvou stravu, bez druhu, který dělal problém.
Zvykání na čerstvou stravu pomalu je důležité. Pokud bychom mláděti, ale i dospělému králíkovi, který nebyl na čerstvé zvyklý, podali najednou velké množství takového krmiva, mimo průjmu hrozí i nadmutí, což je život ohrožující stav.
Spoustě majitelům se stává, že má králík po čerstvém krmení průjem nebo jiné trávicí potíže, a proto mu majitel nic čerstvého nedává. Pokud nemá nemocné trávení potvrzeno veterinářem, jde většinou o chybnou skladbu jídelníčku. Mláďata mají už sama o sobě trávení citlivé, které není zvyklé na spoustu věcí, a proto se mu ho v prvních měsících života snažíme zatěžovat co nejméně.
SENO
Vždy je důležité, aby měl králík k dispozici dostatek sena a mohl ho konzumovat zároveň s ostatním krmivem – nehrozí tak vznik plynů ve střevě, jelikož vláknina obsažená v seně podporuje pohyb zažitiny a mikrobiální rovnováhu. Stejně tak je důležitý dostatek pohybu.
Opravdu malá mláďata mohou hrubé seno z první seče přijímat neochotně a bude jim vyhovovat jemná otava. Tyto dva druhy můžeme mláďatům míchat, v dospělosti je pro ně však vhodnější seno z první seče, jelikož obsahuje více vlákniny, méně bílkovin a hrubost a délka stébel napomáhá správnému obrusu zubů. Jako bonus ke “klasickému” senu můžeme mláďatům i dospělým občas nabídnout i zelený oves nebo bojínkové seno.
ZELENINA A OVOCE
Častou chybou je kombinace ovoce a zeleniny při jednom krmení. Ovoce má vysoký obsah cukru a je kyselinotvorné, takže je problematické samo o sobě. Zelenina a ovoce se také liší dobou trávení, jejich kombinací se tak zatěžuje organismus vykonávat dvě různé činnosti najednou. Ovoce má tendenci v žaludku rychle kvasit, v kombinaci se zeleninou tak vznikají nežádoucí bakterie a plyny. Také nekombinujeme více druhů nadýmavé a jinak problematické zeleniny. Seznam vhodné a nevhodné zeleniny pro králíky.
GRANULE
Jak bylo zmíněno výše, překrmování granulemi vede k nesnášenlivosti čerstvé stravy, granule totiž mění přirozené pH v trávicí soustavě a množí se tak nežádoucí bakterie. Zároveň s tím souvisí nižší příjem sena. Pokud takto krmené mládě dostalo čerstvé, hrozí vznik průjmu a plynatosti ještě více, než je tomu u dospělých králíků.
Stejně tak je lepší v jedné misce nekombinovat granule s čerstvou zeleninou nebo ovocem, jelikož granule v žaludku bobtnají a hrozí kvašení. Pokud podáváme králíkovi granule, můžeme je podat např. ráno a čerstvou stravu přes den nebo večer. Kombinace čerstvých bylin a listů s granulemi není problematická, jelikož ty mají na trávení příznivý vliv.
OSTATNÍ
Problémy způsobuje také studená, nahnilá, zapařená či jinak znehodnocená potrava. Dále i pesticidy a další chemické postřiky. Čerstvou stravu může špatně snášet i králík ve stresu, při podávání léků nebo po prodělané nemoci/operaci a zpomalené funkci trávení.
Čím krmit malého králíka?
Základem je seno, to musí mít králíci neustále v neomezeném množství. Pokud se rozhodneme krmit granulemi, nikdy to nepřeháníme s množstvím. Jinak králíka krmíme přirozenou stravou (bylinky, listy, větve, kořeny, semínka..). Nejprve v sušeném stavu, po negativní koprologii můžeme učit na stravu čerstvou – vždy začínáme bylinkami.
Co dávat malým králíkům?
Králíci vždy musí mít neomezené množství sena, dále podáváme vše v sušeném stavu (bylinky, listy, větve, kořeny, semínka..). Na čerstvou stravu začínáme učit až po negativní koprologii – vždy začínáme bylinkami. Granule můžeme podávat junior i adult, případně je nemusíme dávat vůbec.
Jak často má králík jíst?
Králičí trávení je uzpůsobeno na neustálý příjem, k čemuž slouží seno, které králíci musí mít v neomezeném množství. Dále je ideální krmit 2x denně – ráno a večer. Např. ráno můžeme dát granule, lisované seno apod. a večer bylinky, listy, zeleninu apod.