Kde si (ne)pořídit králíka
Dnes máme spoustu možností, kde si můžeme králíčka pořídit. Od místa, odkud se rozhodneme si králíka vzít, se následně odvíjí spousta dalších věcí a kolikrát i celý život a zdraví králíka.
Je třeba vybírat takové místo, kde se o králíčky opravdu dobře a správně starají a zajímá je jejich zdraví.
Na co si dát pozor při výběru králíka?
Jsou určitá doporučení nebo tvrzení o chovu, na které je třeba si dávat pozor, protože nám dokážou odhalit, z jakých podmínek králík pochází. Zodpovědnému chovateli by mělo jít hlavně o zdraví a spokojený život jeho odchovů.
Nejčastější věty, které mohou být varovným signálem
❗ „Králík je preventivně přeléčen proti kokcidióze.“
Králíci se proti kokcidióze nikdy preventivně neléčí. Chovatel by měl nejlépe sám nechat udělat koprologii (rozbor bobků) jak rodičů, tak narozených mláďat. Podle koprologie se zjistí, zda králík má nebo nemá přemnožené kokcidie a zda potřebuje nebo nepotřebuje přeléčit. Koprologii by měli následně zopakovat i noví majitelé po přinesení králíka domů. Pokud králík nebyl vyšetřen u chovatele, měl by chovatel koprologii minimálně doporučit.
❗ Doporučování Acidomidu, jako prevence kokcidiózy a trávicích problémů
Acidomid rozhodně není prevencí trávicích problémů, právě naopak je může způsobovat, navíc zatěžuje ledviny i játra. Jedinou prevencí kokcidiózy a obecně trávicích problémů je správná zoohygiena, vhodná strava a eliminace stresu. V případě problémů je třeba včas navštívit veterinu. Správný chovatel by vám měl tyhle informace sdělit a Acidomid určitě nedoporučovat.
❗ „Ideální strava pro králíka je seno a granule. Čerstvé způsobuje trávicí problémy“
Tohle může sdělit jen někdo, kdo se o správnou skladbu králičího jídelníčku bohužel vůbec nezajímá. Granule králík k životu vůbec nepotřebuje, čerstvá strava je pro něj však přirozená a potřebná ke zdraví. Pokud víme, čím králíka můžeme krmit, co je a není vhodné, kolik čeho můžeme podávat a jaké kombinace volit, je kvalitní čerstvá strava to nejlepší, co králíkovi můžeme dopřát. Vše o správném krmení se dočtete v příspěvcích v kategorii „Krmení“.
Doporučování nevhodných granulí
❗ Spousta chovatelů krmí své králíky granulemi s nevhodným složením zkrátka z důvodu, že vyjdou levněji než kvalitní granule s vhodným složením. Tyhle granule pravděpodobně dostane ušák s sebou i do nového domova. Bylo by ovšem fajn dostat minimálně doporučení na granule s vhodným složením nebo na krmení přirozenou stravou.
❗ Doporučování nevhodného krmení a doplňků stravy – pečivo, obilí, minerální/solné kameny, nevhodná zelenina a ovoce (okurek, banán, ledový salát, rajče apod.).. Nic ze zmíněného do králičího jídelníčku rozhodně nepatří a zodpovědný chovatel by vám nic z toho neměl doporučit. Přečtěte si raději, jak má vypadat jídelníček králíka
Způsob odběru králíka
❗ Nutné předání mimo dům chovatele
Tohle je časté chování množitelů (hlavně třeba u psů), kdy nechtějí, abyste viděli, odkud mláďata pochází, jak vypadají jejich rodiče apod., z čehož vyplývá, že zvíře nepochází z dobrých podmínek.
❗ Předčasný odběr mláďat
Mláďata jsou k odběru už i v 5 týdnech, což je špatně. Zodpovědný chovatel, kterému záleží na zdraví zvířat, mládě předčasně od matky neodstaví. Správně by se měla mláďata odstavovat v 7-9 týdnech od matky a poté jít do nového domova.
Co je naopak výhodou při výběru králíka?
Adopční/Kupní smlouva – pokud je váš budoucí ušák na smlouvu, není se čeho bát v případě, že smlouvu dodržujete, protože vás jinak nijak neomezuje. Ve smlouvě často musíte souhlasit s tím, že se o králíčka budete náležitě starat, dáte chovateli vědět v případě krytí, králíka mu ke krytí propůjčíte (většinou bývá smluvena i případná cena za krytí), nebo je krytí králíka/králíkem zcela zakázáno. Často bývá zmíněna i povinnost chovatele informovat v případě nemoci nebo úmrtí králíka.
Králík je naučen na záchod – vždy je výhodou, když je králík již od chovatele naučen na záchod. Někteří chovatelé je k tomu vedou již od mala.
Ochota poradit a doživotní chovatelský servis – je třeba však dávat pozor, zda jsou rady správné a opravdu směřují ke zdravému a spokojenému životu králíka.
Socializace – králík je zvyklý na lidský kontakt, děti, ruch domácnosti a často i jiná zvířata.
Preventivní vyšetření proti kokcidióze – jak již bylo zmíněno, pokud chovatel nechává dělat mláďatům koprologii, jedná se opravdu o velké plus.
Balíček do nového domova – spousta chovatelů ke svým odchovům, když odchází do nového domova, dává krmení, na jaké je králík zvyklý, ale také hračky, tunely, pamlsky, bylinky, postrojek apod. Jde tedy poznat, že chovateli záleží na spokojeném životu ušáka.
Možnost vidět rodiče mláděte a celý chov – chovatel nemá co skrývat a můžete sami vidět, jak se o králíky stará a v jakých podmínkách žijí.
Udržování kontaktu – dobrým znamením také je, když má chovatel nadále zájem o své odchovy a zajímá jej, jak se jim daří. Chovatelé si často berou své odchovy zpět v případě, že vy se o ně již nemůžete starat a musíte jim najít nový domov.
Jedná se pouze o výpis pár pozitivních a negativních faktorů, na které se případně zaměřit. Pokud váš chovatel něco z toho nesplňuje, nemusí se ihned jednat o zvíře z nevhodných podmínek, množírny apod. Zvíře může být v dobré kondici a chovateli na něm opravdu záležet, jen má zastaralé nebo neúplné informace o péči, dále je tedy na vás si informace, jak se o králíka správně starat, nastudovat. Tyhle webové stránky vám k tomu jistě pomohou.
Kde koupit králíka?
Nyní se již podíváme na konkrétní místa a osoby, odkud si králíčka lze zakoupit nebo pořídit.
Azyl/útulek
Azyly, útulky a dočasné péče jsou králíky bohužel doslova přeplněné. Spousta lidí v dnešní době králíčka vyhodí ven, do popelnice, nebo se jej zbavuje na internetu. Týraní a vyhození králíci pak často putují do těchto zařízení, kde se jim dostane veterinární péče. Psychicky zlomení králíci se pak naučí důvěřovat lidem a socializují se. Jakmile je králíček v pořádku a připraven, může vyrazit do nového domova.
Pokud se rozhodnete králíka adoptovat, dostanete informace o jeho zdravotním stavu, povaze a také rady o péči. Azyly také často chtějí zůstat s novým majitelem v kontaktu a v případě potřeby mu poradí. Králíci také bývají socializováni, umí i na toaletku a často jsou již kastrovaní, tyhle starosti vám tedy odpadají. Králíci z azylu bývají většinou starší a spousta nových majitelů chce králičí mládě, ovšem adopce králíčka z útulku nebo azylu je dobrý skutek a králíček vám to jistě vrátí.
Chovatelská stanice
Registrovaná chovatelská stanice je vhodným místem, odkud si králíka koupit. Je třeba ovšem zdůraznit, že chovatelské stanice existují pouze u plemen teddy a sportovní králík! Králík z CHS dostane průkaz původu, má tetování v uších nebo čip a chovatel je členem Českého svazu chovatelů (u sportovních králíků i členem Klubu králičí hop). Často se ke králíkům vystavuje i kupní smlouva.
Rodiče mláďat musí splňovat určité podmínky, aby bylo možné je pod chovatelskou stanicí chovat. U sportovních králíků se jedná o výkonnostní podmínky v králičím hopu. Sportovní králíci jsou chovaní pro výkonnost, ne pro vzhled, tudíž nemají standardy vzhledu, ale každý vypadá jinak.
Chovatelé svá mláďata často nabízí i jen na mazlíčka, tudíž není problém si vybrat ušáka, který se vám bude líbit, i pokud nemáte v plánu s ním sportovat.
Chovatele teddy králíků lze najít na Facebookové skupině „Vizitky chovatelů králíků ČSCH“. Zde najdete buď přímo chovatele, nebo vám ostatní členové skupiny jistě poradí chovatelské stanice, se kterými mají dobré zkušenosti.
Seznam chovatelských stanic sportovních králíků najdete na stránkách „Klub králičí hop“ – záložka „Sportovní králík“ a „Chovatelské stanice“. O aktuálních vrzích vám jistě poradí i ve FB skupině „Králičí hop“, případně si najděte instagramový profil konkrétní chovatelské stanice.
Chovatel
Chovatel má oficiální registraci pod ČSCH (Český svaz chovatelů), jeho chovné králíky vystavuje a na základě jejich ohodnocení je připouští. Člen ČSCH registruje svá zvířata a své odchovy podle konkrétních směrnic a šlechtěním se snaží o zdokonalení svých zvířat jak po vzhledové, tak zdravotní stránce.
Členovi ČSCH jsou pro své odchovy vystavovány oficiální doklady o původu – Rodokmen králíka ČSCH. Pro vystavení platného rodokmenu musí mít králík tetování v obou uších. Z tetování lze zjistit původ králíka, věk, odkud jeho chovatel pochází a o kolikátého narozeného králíka se jedná.
Pro králíčka s rodokmenem si můžete dojít na výstavu – králíci k prodeji bývají označeni štítkem na kleci nebo v katalogu. Chovatele si můžete vyhlédnout i na FB skupině „Vizitky chovatelů králíků ČSCH“.
Lidé si myslí, že králík s papíry bude mít vysokou cenu, chovatelé je však většinou prodávají opravdu za „pár stovek“. Někdy chovatel nabídne k prodeji nebo i zdarma králíky nehodící se do chovu a na výstavy, tedy i bez tetování nebo vystaveného rodokmenu. Takoví králíci mají obvykle jen barevnou vadu, delší nebo kratší uši apod. V koupi králíka jen na mazlíčka to ale ničemu nevadí.
Chovatelé, kteří své králíky chovají za účelem výstav, jsou často starší generace, nemůžete tady tak čekat správné rady o krmení a péči, jistotu ale máte v tom, že riziko různých onemocnění, které se u králíka mohou objevit, je opravdu minimální.
Samozřejmě se najdou i takoví chovatelé, kteří svůj chov nevedou poctivě a najdete u nich nakřížené nebo nemocné králíky. Vše se ale dá většinou najít na sociálních sítích, např. lidé ze zmíněné FB skupiny vám jistě rádi poradí, nebo se můžete poptat přímo na výstavách.
Hobby chov
Hobby chovy jsou mylně připodobňovány k chovatelským stanicím, ovšem hobby chov nemá žádnou oficiální registraci a chovní králíci nemusí splňovat žádné podmínky. Takový “chovatel” vám pro králíčka vypíše maximálně tzv. výpis předků. Nejedná se ovšem o žádný oficiální dokument a údaje v něm mohou být smyšlené a mylné. Pokud chce člověk králíky chovat správně, není důvod, aby nebyl ve svazu chovatelů, dá se tedy říct, že hobby chovy si zakládají lidé z lenosti nebo pokud ví, že jejich chovní králíci nebudou splňovat standardy.
Paradoxně králíci z hobby chovů bývají také o moc dražší než čistokrevní králíci od chovatelů. Cena za králíka z hobby chovu se pohybuje v řádech tisíců, přitom za králíka od chovatele dáte „pár stovek“.
Z hobby chovu se tak k vám může dostat nemocný králík, kdy se různé genetické vady mohou objevit i v pozdějším věku.
Existují samozřejmě i „chovatelé“, kterým na svých králících záleží a starají se o ně hezky. Stále ale jejich odchovy nelze považovat na čistokrevná zvířata.
Hobby chovy mají nejčastěji plemena mini-lop. V ČR se zatím nejedná o uznané plemeno, a tak si je „chovatelé“ nekontrolovaně množí podle svých představ. Při koupi mini-lopa je tedy třeba si dávat pozor, od koho si jej berete, protože tohle plemeno je samo o sobě náchylné na zdravotní problémy a obzvlášť, pokud jej ještě koupíte ze špatných podmínek a z nevhodného spojení králíků. Pokud na tomhle plemeni trváte, nejjistější je si pro něj zajet do zahraničí k registrovanému chovateli.
Zverimex
Většina lidí dnes již nejspíše ví, že podmínky pro zvířata ve zverimexech nejsou nejlepší. Zvířata do zverimexů jsou nakupována od množitelů, kteří mají jediný záměr – namnožit co nejvíce zvířat, za účelem co nejvyššího zisku.
Zvířata jsou různě křížena, žijí na malém prostoru, ve špíně, často namačkaná na sebe v jedné kleci a jsou krmena velmi nekvalitně. Chovná zvířata jsou často zraněná a nemocná – nemoci si tedy odváží i mláďata do zverimexu a následně k vám domů.
Mezi nejčastější nemoci králíků ze zverimexu patří kokcidióza, kožní problémy, rýma, vrozené genetické vady, encefalitozoonóza apod. Je tedy velmi běžné, že zvíře chvíli po přinesení domů zemře, obzvlášť, jestli se u něj neřeší možné zdravotní problémy včas.
Zvířata jsou do zverimexu převážena v malých přepravkách, za nevyhovujících podmínek a převoz jim způsobuje velký stres, díky kterému vznikají další onemocnění. Zvířata do zverimexu můžou přinést i lidé, kterým se doma narodila mláďata, opět se ovšem jedná o množení a rizika zdravotních problémů jsou stejná.
Spoustě lidí se jistě stalo, že ve zverimexu neodolali nějakému zvířátku a za vizí lepšího života pro něj si jej koupili – tohle ovšem pouze zajistilo místo dalšímu zvířeti, které takové štěstí na domov už mít nemusí, jedná se tedy o nekonečný koloběh – dokud bude poptávka, bude i nabídka.
Zvířata i v samotných zverimexech často žijí ve špatných podmínkách, různé druhy zvířat jsou míchány v jedné ubikaci (nejčastěji králíci s morčaty), nemají kvalitní stravu ani péči a u většiny se ani nebere ohled na pohlaví, spousta zvířat ze zverimexu tedy odchází březí.
Nemocná zvířata jsou dána do karantény, kde se většinou pouze čeká, zda přežijí, nebo ne. Mrtvá zvířata jsou dávána do mrazáků spolu s potravou pro ostatní zvířata. Neprodaná zvířata také mohou končit jako potrava.
Lidé pracující ve zverimexech jsou často nezkušení a bez zájmu o zdraví zvířat. Nemají tudíž problém doporučit i to, co je pro dané zvíře naprosto nevhodné, ať už vědomě, nebo nevědomě. U velkého procenta zaměstnanců i manažerů je na prvním místě zisk, ne zvířata. Nakupovat zvířata ve zverimexu nebo si do zverimexu chodit pro rady tedy určitě není dobrý nápad.
Inzerát na internetu / sociálních sítích
Lidé se na internetu často zbavují králíků z důvodu alergie, dítěte, stěhování, nevhodného dárku apod. V tomhle případě také často víte, jakou má králíček povahu. Někdy je k němu nabízena i všechna jeho výbava, jako klec, ohrada, krmení..
Najdou se ale i inzeráty, kde se lidé zbavují králíka, který žije ve velmi nevyhovujících podmínkách. Zde se většinou nedozvíte ani přesný věk, původ nebo zdravotní stav, ovšem zachránit takového králíčka je opět dobrý skutek.
Bohužel i na sociálních sítích dochází k prodeji králíků z „množíren“, avšak toto se samozřejmě od daného chovatele nedozvíte. Proto doporučujeme informace ověřovat od co nejvyššího počtu lidí, kteří mohou být s chovatelem v kontaktu nebo od něj přímo mají králíčka.
Možností, kde si pořídit králíčka, je spousta, je ovšem třeba opravdu poctivě vybírat a nejlépe se neorientovat jen podle vzhledu králíka a nevzít prvního, který se vám líbí. Výběr poctivého chovatele nebo místa, odkud si králíka berete, v budoucnu jistě oceníte. Pokud nevíte, jakého ušáka si vybrat, přečtěte si článek „Jakého králíka si vybrat“.