Pěstování bylinek a zeleniny pro králíky

Proč si pěstovat čerstvou stravu?

Pěstování vlastní čerstvé stravy je pro králíky to nejlepší ze všech hledisek.

Pěstování nám ušetří spoustu financí. Na jaře, v létě a z části i na podzim můžeme krmit pouze senem a tím, co si sami vypěstujeme nebo natrháme. Naopak v zimě lze krmit vlastní sušenou stravou, kterou si můžeme v letních měsících sami nasušit. U králíků méně znamená více, tudíž opravdu nic jiného, než seno a kvalitní čerstvou (a sušenou) stravu nepotřebují.
Vhodné je si také schovávat semínka ze svých rostlin, která následně zasadíte příští rok, tím ušetříte i za kupování semen.

Ze zahradničení se také velmi brzo může stát Váš koníček a odpočinková činnost. To stejné platí pro následné sbírání vlastní zeleniny a rostlin a chystání různobarevné stravy plné vitamínů pro Vašeho ušáka!

Vlastní čerstvou zeleninu, bylinky i ovoce jistě velmi oceníte i Vy sami v kuchyni. Kromě konzumace v čerstvém stavu budete schopni si i nasušit vlastní ovocné dobroty, koření nebo čaje.

V neposlední řadě vlastní čerstvé krmení obsahuje velké množství vitamínů a živin, které jsou nepostradatelné pro králičí zdraví. Přesně víte, čím svého králíka krmíte a v jakých podmínkách čerstvé rostlo.

Čerstvá strava z obchodu

Spousta lidí pro své ušáky stále volí čerstvou stravu z běžných obchodů. Zde je bohužel veškerá zelenina, ovoce i bylinky chemicky ošetřeny.

Použité pesticidy dokáží způsobit zástavu trávení, nadmutí, průjem, kokcidiózu, otravu, poškodit játra i ledviny a jakékoliv oslabení organismu způsobuje další a další problémy, které jsou u králíků často smrtelné.

Chemikálie z postřiků mohou způsobovat akutní problémy (výše zmíněny), ale také chronické, které se mohou projevit až později a jsou o to hůře řešitelné nebo se problémy velmi často opakují. Vždy však záleží na citlivosti jedince, jak často a jaké množství pesticidů se mu dostává.

Ve většině případů nepomáhá čerstvou stravu ani umýt nebo oloupat, protože pesticidy a dusičnany se nenachází pouze na povrchu, ale pronikají i hlouběji.

Mimo to, čerstvá strava z obchodu neobsahuje téměř vůbec žádné vitamíny a živiny, její podávání je tedy opravdu kontraproduktivní.

Při koupi vyhledáváme pouze lokální ověřené zemědělce a farmáře, u kterých jsme si jisti BIO kvalitou.

Krmení čerstvou stravou

Spousta lidí si stále myslí, že jediné, co králík potřebuje, je seno a granule a zbytek je jen doplněk, pamlsek na chuť, nebo mu podáním čerstvé stravy dokonce ublíží. To je ovšem omyl!

Představte si, co králíci nejvíce jí v přírodě – trávu, listy, větve, kořeny, byliny. Přesně taková strava je nejvhodnější i pro naše domácí ušáky. Dále vhodné druhy zeleniny a ovoce s nízkým obsahem cukru, které může sloužit jako občasný pamlsek.

Mimo přirozenost pomáhá čerstvá strava také hydratovat organismus, což je důležitá prevence problémů s močovou soustavou a podpora správného trávení. Čerstvá tráva také napomáhá k obrušování zubů, společně s listy stromů a keřů obsahuje velmi prospěšnou vlákninu.

Kvalitní čerstvá strava je plná přírodních vitamínů, minerálů, enzymů. Ve spoustě granulí jsou vitamíny syntetické (umělé), které se s těmi přírodními samozřejmě nedají srovnávat.

Přečtěte si také článek Čerstvá vs. sušená strava pro králíky a (ne)vhodné kombinace.

Jak začít krmit čerstvou stravou

Ihned po přinesení nového ušáka domů je nejdůležitější nechat na veterině udělat koprologické vyšetření – koprologie je parazitologické vyšetření trusu, prováděno obzvlášť kvůli nemoci Kokcidióza. Jedná se o nejdůležitější věc, co se začátku krmení čerstvou stravou týká.

3-5 dní sbírejte cca 3 bobky denně. Trus následně uchovejte v uzavíratelné, skleněné nebo plastové nádobě s kapkou vody a v lednici.

Vyšetření se následně provede buď přímo na veterině, nebo je trus odeslán do specializované laboratoře.

V případě negativního výsledku je možné začít krmit čerstvou stravou ihned, věk králíka nehraje roli. Začínáme krmit s bylinkami ve velmi malém množství a pokud na ně králík reaguje v pořádku, postupně zvyšujeme množství a přidáváme druhy čerstvé stravy.

Pokud se objeví řídký trus nebo jiné trávicí problémy, nasadíme králíkovi dietu jen o seně a vodě a s čerstvou stravou začínáme, až se problémy napraví.

V případě pozitivního výsledku je nutné králíka proti kokcidióze přeléčit. Nezapomínejte, že se přeléčuje jedině po pozitivním výsledku! Na léčbu bez vyšetření nikdy nepřistupujte, hrozí tvorba rezistence.

Přečtete si i článek „Čím krmit mláďata králíků a jak zvykat na čerstvou stravu„.

Kde pěstovat?

Pokud máme možnost pěstovat na zahradě, je to samozřejmě jednodušší, ovšem pěstovat si zdravou čerstvou stravu můžete i doma na okně.

V truhlíku nebo květináči dobře roste spousta druhů bylin, jako bazalka, máta, meduňka, libeček, lichořeřišnice, petrželka.. Téměř bez problému Vám v květináči poroste i obyčejná tráva a osení a opravdoví pěstitelé zvládnou doma vypěstovat i například ředkvičky, mrkev, špenát a z ovoce například jahody.

Domů si také můžete pořídit speciální pěstební stany nebo malé fóliovníky na okno.

Na zahradě můžeme pěstovat jak ve sklenících, záhonech, tak i v květináčích. Vše záleží na druhu pěstované plodiny a ročním období.

Jak pěstovat?

Pro správný růst je velmi důležité rostlinám dopřát dostatečné množství vody a slunečního svitu.

Na většině obalů semen se dočtete, zda konkrétní rostlina potřebuje polostín, stín, nebo ji bez problému lze pěstovat na přímém slunci.

Velmi důležitý je také dostatek vody. Nadbytek vody často hrozí u pěstování v květináčích, nedostatek naopak v půdě na zahradě.

Nezapomínáme, že v horkých letních dnech zaléváme buď večer, nebo brzy ráno a hlavně ke kořenům. Pokud bychom zalévali přes den, voda by se zbytečně ve velkém množství odpařovala, mohlo by také dojít k poškození rostlin.

Sázení semínek

Nejsnadněji Vám doma ze semínka vyroste většina druhů léčivých a kuchyňských bylinek, ale i spousta druhů zeleniny.

Semínka lze sadit buď rovnou ven do půdy, do květináče, nebo menších květináčů a nádobek a následně je jako sazeničky přesadit ven. Řídíme se vždy pokyny na obalu semínek.

Sázení do půdy

Při sázení rovnou do půdy z jara je třeba být obezřetný vůči jarním mrazíkům, které mohou malé vyklíčené rostliny usmrtit.

Rovnou do půdy se nejčastěji sází kořenová zelenina, hrách, ředkvičky, saláty, mangold, špenát apod.

Větší semínka je třeba přikrýt půdou, ta menší stačí nechat na povrchu půdy. Semínka lehce zaléváme, ale dáváme si pozor, aby nám nevyplavala. Vhodné je ze začátku pouhé zavlažování rozprašovačem.

Semínka se do půdy často sadí poměrně těsně vedle sebe a do řádků. Jakmile vyklíčí a začnou růst, je třeba je přetrhat nebo rozsadit a nechat pouze ty zdatnější jedince, aby měli dostatek prostoru k růstu.

Sázení do květináče

V případě, že se rozhodneme čerstvou stravu pěstovat v květináči, je třeba volit květináče dostatečných rozměrů a semínka sadit v dostatečných vzdálenostech mezi sebou, nebo je následně také přetrhat.

U květináčů je výhoda, že semínka můžeme vysévat téměř kdykoliv a v případě nepříznivého počasí (jarní mrazíky, bouřky..) je přenést do domu.

V květináčích se bude nejlépe dařit léčivým i kuchyňským bylinám, salátům nebo třeba ředkvičkám, v případě velkých květináčů ale není problém pěstovat i ostatní druhy zeleniny.

Sazenice

Pro lepší předpoklady úspěšného pěstování na zahradě je vhodné většinu druhů zeleniny a bylin začít pěstovat doma v květináčích a přesadit je ven do půdy až jako sazeničky.

Dnes je možné si i na internetu, farmářských nebo zahradnických trzích koupit různé druhy sazenic, od většiny druhů bylin, zeleniny, až po stromy a keře.

Výhoda koupených sazenic je ta, že nemusíte dlouho čekat pro možnost sklízení a je větší pravděpodobnost, že se bude rostlině dařit, pokud zrovna nejste zdatní v pěstování rostlin od semínka, protože za Vás tahle práce již byla vykonána.

Sazenice jsou však samozřejmě k prodeji pouze v sezóně.

Pěstování zeleniny

Mezi nejvhodnější pěstovanou zeleninu pro králíky patří saláty, fenykl, řapíkatý celer, v menším množství mrkev, petržel, pastinák, celer bulvový, dýně, čekanka, hrách (hlavně rostlina), listy kukuřice, mangold, listy ředkviček, špenát apod.

Mezi méně vhodné druhy, kterým se ideálně úplně vyhýbáme nebo je podáváme v opravdu malém množství, patří okurka, rajče, paprika, zelí, meloun, brokolice, květák apod.

Při sázení se řídíme pokyny na balení semen. Většina semen se vysévá brzce z jara, buď rovnou do půdy (kořenová zelenina, ředkvičky..), nebo nejprve do květináčů a následně se na jaře přesadí ven do půdy (papriky, rajčata..)

Pro usnadnění práce si lze koupit přímo sazenice, např. různých druhů salátů, špenátu, řapíkatého celeru, dýně, cukety..

Pěstování ovoce

Mezi nejvhodnější pěstované ovoce patří brusinky, rybíz, angrešt, ostružiny, borůvky, jahody, maliny, aronie, jeřabiny, rakytník.. Z těchto druhů je vhodné podávat také listy a větve.

Mezi méně vhodné druhy, které podáváme velmi zřídka nebo vůbec patří jablka, hrušky, třešně, švestky, broskve..

Pro pěstování ovocných stromů a keřů je ideální si koupit již vzrostlé jedince, kteří jsou schopni Vám plodit ještě tentýž rok, případně do pár let.

Pěstování bylinek

Byliny rostou většinou velmi snadno, v zimě i doma na okně. Daří se jim dobře v zahradě i v dostatečně velkém květináči.

Snad veškeré druhy bylinek lze poměrně snadně pěstovat ze semínka. Vhodné je si s příchodem jara bylinky opět předpěstovat doma a po odchodu jarních mrazíků je přesadit ven do zahrady.

Snadnější a rychlejší pěstování může být opět za pomoci koupených sazenic. Sazenice bylin jsou snadno k sehnání a pokud se budete o bylinky dobře starat, některé druhy vydrží i více let, jelikož jsou schopny přezimovat.

Byliny se, podle toho, jak dlouho se dožívají, dělí na jednoletky (měsíček, bazalka, kopr..), dvouletky (divizna, topolovka..) a trvalky (libeček, levandule, máta, echinacea..).

Králičí zahrádka od Aniland

Pokud si chcete být jistí semínky a vhodností bylinek pro králíky, zvolte Králičí zahrádku od Aniland!

Králičí zahrádka je vhodná pro snadné pěstování na zahradě i doma v květináči. Jedná se o zdravou a trávení prospěšnou součást králičího jídelníčku. Pěstování je opravdu jednoduché a vhodné i pro děti, které se přiučí správnému krmení králíčka i práci na zahradě.

V sadě naleznete 7 druhů semínek – bazalka, naťová petržel, kozlíček polní, měsíček lékařský, máta, meduňka, kopr. Součástí jsou i roztomilé cedulky pro označení vysetých semínek.

Pěstování dřevin

Dřeviny jsou nedílnou součástí králičího jídelníčku.

Pěstování stromů a keřů je samozřejmě jednodušší na zahradě, ovšem například ibišek, ze kterého můžeme králíkům podávat květy, je možné mít i doma jako pokojovou rostlinu.

Pěstování dřevin je nejjednodušší ze zakoupených sazenic.

Pokud nechcete mít na zahradě velký strom nebo keř, některé druhy jsou dnes k sehnání i v tzv. „zakrslé formě“, kterým se bude dařit i ve větším květináči. Větve dřevin je případně možné si chodit stříhat i do přírody.

Škůdci

Bohužel s pěstováním často souvisí i neúspěch, v podobě napadení úrody škůdci. Mezi nejčastější škůdce patří slimáci, hlemýždi, mšice, molice, smutnice, lalokonosci..

Jak už bylo zmíněno, jakékoliv používání chemických postřiků není v ohledu stravy pro králíka vhodné, i škůdců se však můžeme zbavit přírodní cestou.

Proti slimákům můžeme okolo rostlin nasypat piliny, po kterých se k rostlině tak snadno nedostanou. Slimákům také „nevoní“ cibuloviny nebo aromatické byliny, jako levandule nebo tymián. Opravdoví zahrádkáři si pořizují indické běžce, tyto kachny se jimi totiž živí.

Mšice nemají rády měsíček, fenykl, cibuloviny a postřiky z nich. Jejich přirozený škůdce je slunéčko sedmitečné, které si na zahradu přilákáte výstavbou domečku pro jejich úkryt nebo výsadbou měsíčku, fenyklu, kopru, libečku..

Molice a smutnice se snadno chytí do speciálních žlutých lepivých pastí.

Lalokonosce zaručeně zlikvidují parazitické hlístice.

Jarní mrazíky

Častou překážkou při pěstování jsou jarní mrazíky, které každý rok způsobí velké škody. Pokud možno, sázejte rostliny pro ušáky ven až ve chvíli, kdy jsou teploty již „jisté“.

Nejcitlivější na mráz jsou květy a plody, potrápit ovšem dokáže i celé rostliny.

Jednou z forem protimrazové ochrany je postřik nebo zavlažování vodou. Když voda na rostlinách a v půdě zamrzá, uvolňuje se teplo. Vždy ovšem záleží na konkrétních rostlinách a teplotě vzduchu.

Rostliny také lze ochránit přikrývkou, v podobě nejrůznějších fólií, plachet, pařenišť, netkané textilie, PET lahve bez dna apod.

Ochranou je také mulčování, za pomoci slámy, sena, suchého listí, kůry, pilin apod. Je třeba však dávat pozor na plísně.

V neposlední řadě je vhodné zvyšovat teplotu, což lze nejlépe ve skleníku, který mráz může taktéž potrápit. Vhodné je také vzduch rozproudit, aby se studený vzduch, který se drží dole u půdy, promíchal se vzduchem teplejším, který se drží výše.

S tím souvisí také to, že ke zkrmování králíkům není vhodné cokoli, co prošlo mrazem. S krmením venku rostoucích rostlin tak počkáme až do jara a ustálení teplot.