Králíci a neurologické problémy

Encefalitozoonóza

Jedná se čím dál tím o častější onemocnění u králíků.

Encefalitozoonóza je infekční, parazitární onemocnění. Původcem je prvok Encephalitozoon cuniculi, který napadá nervový systém nebo soustavu ledvin.

Nemocí je nakaženo až 80 % králičí populace, u spousty z nich však probíhá skrytě, nebo je zvíře nositelem E. cuniculi, ale nemoc nikdy nepropukne.

Příznaky

Příznaků je velké množství, u každého králíka se nemoc může projevovat jinak nebo probíhat úplně bezpříznakově. Často jsou příznaky zaměněny s jiným onemocněním nebo si jich nezkušený majitel vůbec nevšimne.

Mezi nejčastější příznaky Encefalitozoonózy však patří:

• Náklon hlavy (králík má občas nebo neustále hlavu vytočenou až do nepřirozené pozice)
• Záchvaty (bývají různorodé, nejčastěji králík leží v křeči, kope nohama, válí sudy, neudrží se na nohou.. Záchvaty mohou trvat pár sekund, ale mohou být i velmi dlouhotrvající)
• Ochrnutí (králík může vypadat, jako při zranění nohy nebo se na nohy nemůže postavit vůbec)
• Nystagmus (kmitání očí, může být zaměněno se “skenováním” u červenookých králíků)
• Postižení faciálních nervů (nadzvednutý pysk, králík vypadá, jako by se “usmíval”, obličej následně může více a více ochrnout)
• Zvýšený příjem tekutin
• Zvýšené močení
• Inkontinence
• Apatie
• Nechutenství
• Trávicí potíže
• Výtok z oka/očí
• Šedý zákal na oku/očích
• Ztráta sluchu/zraku

Příčiny vzniku

K nákaze dochází prostřednictvím spor nebo přes placentu, z matky na plod. Spory jsou vylučovány močí a trusem a přenos tak spočívá v pozření nebo vdechnutí spor.

Encefalitozoonózu v sobě nosí většina králíků a nemoc se nemusí nikdy projevit, králík tak může být jen přenašečem.

Nejčastějším spouštěčem nemoci je stres (cestování, změny prostředí..), oslabení organismu (jiným onemocněním, operací, výkyvy teplot, oslabení imunity, během březosti, porodu..) nebo stáří.

V případě onemocnění jednoho jedince je vhodné přeléčit celý chov, jelikož se nemoc velmi snadno a rychle přenáší přes ruce, chovatelské pomůcky a veškeré předměty. Spory jsou navíc v prostředí velmi rezistentní – odolné proti zničení. Při objevení příznaků je také možné, že nemoc propukla už dříve, a tak se mezi ostatní králíky rozšířila už předtím, než si něčeho majitel vůbec všimnul.

Léčba encefalitozoonózy

Encefalitozoonóza je bohužel nevyléčitelná, správnou léčbou se dá nemoc pouze uspat, ale kdykoliv během života může opět propuknout.

Při jakémkoliv podezření je důležité urychleně vyhledat specializovaného veterináře! Pokud nedojde k okamžité diagnostice jiného problému (zranění, nádor..), je vhodné nasadit medikaci na Encefalitozoonózu ihned.

Vyšetření

Encefalitozoonózu odhalí pouze vyšetření krve, kdy je krev nutné odeslat do specializované laboratoře. Běžná biochemické nebo hematologické vyšetření krve nemoc neodhalí, mohou maximálně zjistit, jak moc je organismus nemocí postižen.

Výsledek vyšetření krve trvá několik dní, není tak vhodné na ně čekat, ale okamžitě zahájit léčbu. Neléčená Encefalitozoonóza je totiž mnohem více nebezpečná než podání medikace, i pokud se nakonec o tuto nemoc jednat nebude.

Při vyšetření se stanovují protilátky IgG a IgM. IgG značí pouhý kontakt s nemocí, ale nemoc není aktuálně aktivní, králík se tak mohl s nemocí setkat již dávno. IgM značí aktivní nemoc a je třeba zahájit medikaci.
Může se ovšem stát, že testy vyjdou falešně negativní, i přes to, že králík nemoc skutečně má.

Je také vhodné krev odebrat až po cca týdnu, až 14 dnech od propuknutí příznaků, jelikož protilátky v krvi nemusí být ihned přítomny, což může být příčinou falešně negativního výsledku. V případě negativního výsledku je také vhodné po cca 14 dnech odběr zopakovat, jelikož obsah protilátek v krvi kolísá.
Encefalitozoonóza se také nemusí potvrdit nikdy, i když králík příznaky má a na léčbu pozitivně reaguje. V takovém případě je nutné králíka hlídat a v případě problémů opakovaně nasadit léčbu.

Vylučování spor jde vyšetřit i z moči, nejde ale o častou nebo prokazatelnou diagnostiku.

Medikace

Jedinou účinnou látkou na Encefalitozoonózu je Fenbendazol – pro léčbu se tak nejčastěji používá lék na odčervení Panacur.

Nejčastěji podávání medikace trvá 28 dní, někdy je však nutné léčbu prodloužit.

Po ukončení léčby může dojít k úplnému vymizení příznaků, někdy však králíkovi zůstanou navždy. Nejčastěji zůstává náklon hlavy, slepota, nervové postižení (králík má horší pohyblivost), ochrnutí.

Nemoc se už nikdy vrátit nemusí, často se však vrací ráda, obvykle i s jinými, a dokonce i horšími příznaky než dříve. Po ukončení léčby je vhodné nechat udělat kontrolní krevní testy.

Jako doplněk při léčbě je velmi vhodné podporování imunity (RodiCare Immun, DM Guard), podávání vitamínu B (RodiCare Vita B), který podpoří nervovou soustavu a trávení. Můžeme také podávat listy ginkgo biloby.
Při postižení ledvin můžeme podávat byliny na podporu močové soustavy a ledvin.

Jelikož je Panacur sám o sobě silný lék, můžeme také podávat ostropestřec nebo RodiCare Hepato pro podporu jater.

Prevence

Prevence této nemoci vlastně neexistuje. Jediné, co se dá dělat, tak eliminovat stres, vyhýbat se kontaktu s možnými nakaženými jedinci a podporovat imunitu. I přesto se nemoc bohužel u spousty králíků vyskytne.

Zánět středního ucha – otitida

Ušní problémy nejsou u králíků příliš výjimečná věc. Nejčastěji se jedná právě o zánět středního ucha.

Onemocnění je často zaměňováno s Encefalitozoonózou, je tedy třeba vyhledat veterináře specializovaného na králíky, aby byla správně určena diagnóza.

Příznaky

• Náklon hlavy
• Točení se dokola
• Válení sudů
• Nadměrné škrábání nebo péče o uši
• Potřásání hlavou
• Apatie
• Anorexie
• Postižení faciálních nervů (nadzvednutý pysk)
• Bolestivost ucha
• A jiné neurologické problémy

Příčiny vzniku

Otitida je častější u králíků s ušima dolů – beranů. Může za to především jejich stavba ucha – ohnutí chrupavky a delší zvukovod. Dochází zde k hromadění ušního mazu a následně tvorbě zánětu.

Otitida se také často rozvíjí u králíků trpících rýmou. Střední ucho je s nosohltanem spojováno Eustachovou trubicí, zejména pak bakterie Pasteurella se tedy může do středního ucha snadno dostat.

Léčba zánětu ucha

Důležité je včas vyhledat veterináře, který provede otoskopické vyšetření a rentgen, nejzásadnější je však CT vyšetření, které problém odhalí nejlépe.

Na základě CT se většinou rozhoduje, zda bude nutné přistoupit k operačnímu zákroku, nebo medikamentózní léčbě – antibiotika a analgetika, případně roztoky do uší.

Pro odhalení konkrétního patogenu může pomoci i bakteriologická kultivace, díky které se nasadí cílená ATB.

Prevence

Prevence zánětu středního ucha není víceméně žádná. Jediná prevence může spočívat v čištění uší, ke kterému však nikdy nepřistupujeme bez doporučení, konzultace a přesných instrukcí veterináře! Je však lepší u zdravého a mladého jedince do uší nezasahovat.

Ostatní neurologické problémy

Zmíněné dvě onemocnění jsou u králíků nejčastější a většinou má neurologické problémy na svědomí opravdu jedno z nich, najdou se ovšem i výjimky, kdy se jedná o jiný zdravotní problém.

Mozková mrtvice

Mrtvice není u králíků vůbec častá, příznaky jsou obdobné jako u Encefalitozoonózy a Otitidy.

Spousta nespecializovaných veterinářů veškeré neurologické obtíže přisuzuje právě mrtvici, protože dvě výše zmíněné onemocnění ani neznají nebo si je s příznaky nespojí. Jedná se většinou o veterináře, co mají zkušenosti pouze se psy a kočkami. Často se přistoupí rovnou k uspání zvířete, protože příznaky vypadají nezvládnutelně, anebo je nasazena nevhodná medikace, která na oko může na nějakou dobu králíkovi ulevit. Pokud by se ovšem skutečně jednalo o Otitidu nebo Encefalitozoonózu, králík má s včasnou a správnou léčbou naději žít opět kvalitní život a normálně fungovat.

Diagnostika mrtvice u králíků je poměrně složitá. Králík může podstoupit vyšetření, jako rentgen, CT, magnetickou rezonanci nebo vyšetření krve, které mohou pomoci při diagnostice mrtvice, případně odhalí jiné onemocnění, které problémy způsobuje. Vždy je ovšem vhodné okamžitě zahájit i léčbu Encefalitozoonózy pro případ, že by se jednalo o ni.

Pokud váš veterinář tvrdí, že diagnóza je mrtvice, doporučujeme se poradit ještě s jiným veterinářem (specializovaným na králíky), protože se často opravdu jedná o Encefalitozoonózu nebo zánět středního ucha.

Případné náhlé úmrtí králíka si majitelé také často vysvětlují mrtvicí, pitva ovšem často odhalí důvod, který byl úplně jiný. Pitva je vhodná zejména v případě, že máte králíků více, můžete takto odhalit nakažlivá onemocnění a zachránit zbytek chovu.

Otrava

Otrava u králíků může mít různé příznaky, mezi které mohou patřit právě i neurologické problémy – špatná koordinace, nystagmus, křeče, ochrnutí končetin.., dále se k nim může přidat apatie, anorexie, průjem apod.

Pokud máme podezření na otravu, první pomocí je podání gelu EnteroZoo a následně ihned vyhledáme veterinární pomoc! Zároveň se nikdy nesnažíme u králíků vyvolat zvracení! Králíci zvracet nemůžou. V případě neurologických problémů u otravy už se jedná o vážný a pokročilý stav otravy.

Diagnóza se většinou určuje na základě klinických příznaků, vyšetření krve a moči, případně rentgenu a sona pro zjištění stavu vnitřních orgánů. Nejlepší je, pokud přesně víte, čím se zvíře pravděpodobně otrávilo.

Léčba závisí na druhu a množství pozřeného toxinu a rychlosti vyhledání veterináře. I při lehčích otravách je vhodná hospitalizace králíka.

Zranění

Neurologické problémy mohou nastat i u zranění.

Nejčastěji se jedná o úraz končetin, kdy králík nohu odlehčuje, má problém se stabilitou, přepadává apod.

Ve vážnějších případech se může jednat o poranění páteře nebo mozku, nejčastěji vlivem pádu nebo špatného zacházení se zvířetem. V takových případech se často jedná o celkové ochrnutí, problém s koordinací, případně o okamžitou smrt.

Nutné je urychleně vyhledat specializované veterináře.