Kastrace samic a samců králíků - Králičí deník

Proč kastrovat?

Pozitiva kastrace velmi převažují její negativa. Největší důvody, kvůli kterým je vhodné svého králíčka vykastrovat, jsou:

Onemocnění pohlavní soustavy

Spousta lidí pravděpodobně vůbec neví, že králíci velmi často trpí na různá onemocnění pohlavní soustavy. U samců jsou nejčastější nádory varlat, nesestoupení varlat, poranění varlat a šourku apod. U samic se nejčastěji objevují zhoubné nádory na děloze (dle studií až u 80 % samic! Nádory často metastázují do plic, jater, mozku apod.), záněty dělohy a mléčné žlázy apod.

Jedinou prevencí všech zmíněných onemocnění je kastrace! Na jakékoli onemocnění pohlavní soustavy nemá nejmenší vliv, jestli samice měla mláďata, jestli samec nakryl samici apod.

Soužití více jedinců

Pro soužití dvou a více králíků je ve většině případů nezbytné, aby byli oba králíci kastrovaní. Pokud se vám snesou i nekastrovaní králíci, může být jen otázkou času, kdy si rozumět přestanou. Ideální je tedy seznamovat dva a více jedinců až po kastraci.

Přečtěte si článek – Jak seznámit králíky: Ideální dvojice a jejich soužití.

Rozmnožování

Pokud chováte samici i samce nebo se váš králík dostává do kontaktu s opačným pohlavím, kastrací zabráníte nechtěnému zabřeznutí, třeba v případě útěku králíků.

Nechtěných králíků i mláďat je spousta, azyly a útulku praskají ve švech, pokud tedy nejste registrovaný chovatel, není sebemenší důvod množit další králíky.

Čistotnost

Nekastrovaní králíci mají velmi často problém s čistotností, nepoužívají záchodek, bobkují a čůrají všude a u samců je také velmi časté značkování.

Kastrace může k větší čistotnosti hodně dopomoct, často jsou díky ní králíci čistotní na 100 % a neupustí ani bobek mimo svou toaletu.

Psychika a chování králíků

Obzvláště nekastrované samice bývají často teritoriální, náladové, útočí, vrčí, koušou, škrábou. Velmi časté jsou také říje a falešné březosti – tohle chování se může ještě zhoršovat s příchodem jara. U falešných březostí, kdy si samice trhají chlupy a staví hnízdo, hrozí také ucpání zažívacího traktu chlupy. S častými faleškami a říjemi se navíc zvyšuje riziko vzniku onemocnění pohlavní soustavy, samice trpí na zbytečné hormonální výkyvy, které nemají příznivý vliv jak na fyzické, tak na psychické zdraví.

Veškerému zmíněnému chování se dá poměrně spolehlivě předejít kastrací, případně jej kastrace může výrazně zmírnit. Falešné březosti a říje by se po kastraci neměly vyskytovat vůbec, nebo pouze minimálně.

Samci často značkují a jsou agresivní. Agresivita se může ještě zhoršovat při přítomnosti pachu jiných samců, rozmnožovací pud naopak při přítomnosti pachu samic. Časté je také sexuální obtěžování ať už páníčků, nebo jiných zvířat v domácnosti.

Zamezení tomuhle chování opět lze kastrací.

U samců nepomůže ke zmírnění chování nechat jej obskakovat míč nebo plyšáka nebo připustit k samici, většinou se tohle nežádoucí chování jen podpoří a častá hormonální aktivita (stejně tak u samic časté říje) vede k pravděpodobnějšímu vzniku pohlavních onemocnění.

„Proč nekastrovat?“

Často se setkáváme s argumenty, proč majitelé nechtějí svého králíka kastrovat – pár z nich si zde vyloučíme.

„Kastrace je zbytečná“ – Kastrace je jedinou prevencí řady onemocnění pohlavní soustavy, které jsou časté zejména u samic (až u 80 % samic). Spousta lidí si myslí, že stačí chodit na pravidelná sonografická vyšetření dělohy, samice ovšem celý život může být v pořádku, ale ve stáří bude mít nález na děloze a jediným způsobem, jak ji zachránit, bude kastrace, na kterou již ale vlivem věku a s ním spojenými jinými problémy může být pozdě.

„Můj králík není agresivní, neznačkuje“ – Samozřejmě můžeme mít štěstí na králíčka klidné povahy, který nebude trpět na hormonální výkyvy nálad a bude čistotný i bez kastrace, ovšem, jak už bylo zmíněno, kastrace je žádoucí zejména ze zdravotních důvodů.

„Někteří králíci kastraci nepřežili“ – Ano, kastrace je jako každá operace riskantní zákrok, zejména u králíků, kteří jsou náchylní na stres. Ovšem stále je větší procento úmrtí na pohlavní onemocnění než při kastraci. S kvalitním veterinářem a předoperačním vyšetření se jakákoliv rizika výrazně snižují.

„Můj králík už je starý“ – Překážkou kastrace není věk, ale zdravotní stav, proto je důležité, aby králíčka veterinář řádně vyšetřil a pokud ze zdravotního důvodu není kastrace možná, je u samic vhodné chodit na kontrolní USG vyšetření. I v osmi letech můžete zdravému králíkovi kastrací život ještě prodloužit.

„Kastrace je drahá“ – Kastrace je ve veterinární péči u králíka jedna z levnějších operací. Následné řešení případného problému či jiné zdravotní komplikace se mnohdy prodraží mnohonásobně více. S výdaji musíte před pořízením králíčka počítat.

„Moje samice už měla mladé, nádor jí nehrozí“ – Tohle je zastaralý mýtus. To, že samice za svůj život rodila, nemá na vznik rakoviny nebo zánětu pohlavní soustavy žádný vliv. I v případě, že jste chovatel a samice dojde do věku, kdy už mladé mít nebude, je vhodné ji nechat vykastrovat.

„Kastrace je proti přírodě“ – Jakýkoli chov domácích mazlíčků a veškeré veterinární úkony jsou ve své podstatě proti přírodě. V přírodě se navíc divocí králíci nedožívají nijak vysokého věku a jejich nemoce nikdo neřeší a nezjišťuje. U našich mazlíčků chceme, aby s námi byli zdraví co nejdéle. Králíci po mláďatech netouží, je to jejich přirozený pud a to, že přijdou o možnost „být rodiči“ jim nijak vadit nebude.

„Nemám v okolí specialistu na králíky“ – Na kastraci je opravdu vhodné si zajet za kvalitním veterinářem. Specializovaných veterinářů a klinik je již spousta, určitě tedy vyberete tu, která pro vás bude nejsjízdnější, i kdyby vlakem nebo autobusem.

Výběr veteriny

U králíků je obecně důležité navštěvovat specializovaného veterináře, u kastrace to ovšem platí několikanásobně. Dbejte na to, že necháte králíčka kastrovat u veterináře, pro kterého je tento zákrok takřka rutinní.

Důležité je použití inhalační anestezie, pouze injekční je pro králíky nebezpečná. Velmi vhodné je také předoperační vyšetření – biochemické a hematologické vyšetření krve, případně RTG nebo sono.

Správně by vám měl veterinář vrátit plně probuzeného a nejlépe už také rozkrmeného králíka a dát vám domů léky na bolest a dokrmovací kaši.

Kastrace samic

Kastrací samice předejdeme onemocnění pohlavní soustavy, jako je nejčastěji nádor a zánět dělohy, mimo to také nežádoucímu chování, jako je agresivita, teritorialita, nečistotnost, falešná březost a říje, také ale nežádoucímu zabřeznutí apod.

Nežádoucí chování může odeznít až po pár týdnech/měsících, protože trvá delší dobu, než se z těla vyplaví všechny hormony. V průběhu se může povaha samice různě měnit.

Vhodný věk na kastraci

Kastrovat samice se může nejdříve od 6. měsíce věku, ideální je však počkat až do jednoho roku. Samice ovšem může podstoupit kastraci i v pozdějším věku, vše záleží hlavně na zdravotním stavu.

Příprava na kastraci

Králíci nikdy nemůžou držet hladovku! Králíci nemůžou zvracet a jejich trávení je uzpůsobené na neustálý příjem, nikdy jim tedy nemůžeme odepřít potravu. Je tedy důležité, aby měl králík jídlo i v přepravce po cestě na veterinu. Ideálně jej nakrmit pouze senem, případně i bylinami podporujícími trávení, aby měl dostatek vlákniny a trávení mohlo správně fungovat. Asi 2-3 dny před zákrokem mu nedáváme ovoce, zeleninu a pamlsky, aby nedošlo ke zaplynování střev a zpomalení trávení.

Do přepravky umístíme savou podložku (pozor, aby ji králík nejedl), vodu a seno, které můžeme posypat sušenými bylinami. Ubikaci ušákovi nachystáme tak, aby neměl možnost nikam vysoko skákat nebo se neměl o co poranit.

Průběh kastrace

Některé veteriny provádí předoperační vyšetření bezprostředně před kastrací, jiné pár dní před samotnou kastrací.

Zákrok jako takový trvá okolo 40 minut. Při operaci je vyjmuta děloha, vaječníky a vejcovody. V případě nálezu na orgánu se většinou útvar posílá do laboratoře na histologii a králíčkovi je proveden rentgen pro vyloučení výskytu metastáz.

Králík se poté probouzí na výhřevné dečce a jakmile je 100% probuzený, ideálně i rozkrmený nebo dokrmený, můžete si jej vzít domů.

Péče po kastraci

Většina veterinářů dává králíkům na doma léky, většinou se jedná o léky na bolest, proti zánětu nebo na podporu peristaltiky, dodržujeme tedy dávkování, které veterinář určí. Můžeme přidat i probiotika Bio-Lapis, RodiCare Akut nebo Appetit, na podporu trávení a chuti k jídlu.

Nejlépe až do vytažení stehů (cca po deseti dnech od zákroku) zajistíme, aby samička nemohla nikde vysoko skákat a příliš běhat, pozor ale na to, že alespoň nějaký pohyb je důležitý pro správnou činnost střev.

Pokud králík nechce jíst, což u samic bývá poměrně časté, dokrmujeme jej instantní kaší, nabízíme mu oblíbené byliny na podporu chuti a trávení, čaje. Není vhodné rozkrmovat ovocem a ovocnými přesnídávkami, které mohou naopak už tak zpomalené trávení jen dále poškodit, což není vůbec žádoucí. Vhodné je se zaměřit opět na stravu bohatou na vlákninu – seno, případně byliny, listy a větve. V sušené podobě najdete tyto produkty na e-shopu specializovaném na králíčky ANILAND.CZ

Límec je pro králíky velmi stresující a většinou se s ním nemohou ani najíst nebo napít, košilka je sice o něco méně stresující, ale králíci ji často koušou a tak hrozí i ucpání střev. Králíci si stehů ovšem většinou vůbec nevšímají, nebo veterinář použije stehy vnitřní. Ránu tak pouze hlídáme, zda není příliš zarudlá, napuchlá nebo dokonce nekrvácí.

Kastrace samců

Kastrací samce předejdeme onemocnění pohlavní soustavy, kterými jsou nejčastěji nádory varlat, dále také (minimálně z části) zamezení nežádoucímu chování, jako je značkování, sexuální obtěžování, agresivita apod. Zamezíme také nežádoucímu nakrytí samice.

Je třeba myslet na to, že samec je po kastraci ještě alespoň měsíc plodný! Zamezíme tedy minimálně měsíc kontaktu s nekastrovanou samicí. Delší dobu také může trvat vyplavování hormonů, chování samce se tedy nemusí změnit ihned po kastraci. Povaha samce se v průběhu může také různě měnit nebo dokonce horšit. Někdy ovšem ke zlepšení chování dojít nemusí, obzvlášť, pokud byl samec vykastrován v pozdním věku, k vylučování pohlavních hormonů totiž dochází i z nadledvinek. Někteří samci mohou po kastraci zlenivět.

Vhodný věk na kastraci

Samci se můžou kastrovat cca od 4. měsíce, je-li to však možné a králík není výrazně agresivní, výrazně neznačkuje, je vhodné počkat do 8.-9. měsíce.

Kastrovat lze ovšem v průběhu celého života – vždy záleží na zdravotním stavu, ne na věku.

Příprava na kastraci

Průběh kastrace

Některé veteriny provádí předoperační vyšetření bezprostředně před kastrací, jiné pár dní před samotnou kastrací.

Kastrace samců je rychlá, za běžných podmínek trvá většinou okolo 15 minut. Zákrok spočívá v odebrání varlat ze šourku. Jedná se o poměrně malý, neinvazivní a i levný zákrok.

Králík se poté probouzí na výhřevné dečce a jakmile je 100% probuzený, ideálně i rozkrmený nebo dokrmený, můžete si jej vzít domů.

Péče po kastraci

Po kastraci je důležité udržovat králíka v klidu, samci totiž většinou ani neví, že na nějakém zákroku byli. U samců taktéž nebývá problém s anorexií a jídlo přijímají ihned po zákroku, případně potřebují jen lehce dokrmit. K dokrmení používáme dokrmovací kaše a vyhýbáme se ovoci, ovocným přesnídávkám apod. Vhodné je se zaměřit opět na stravu bohatou na vlákninu – seno, případně byliny, listy a větve.

Pár dní zajistíme, aby králík nemohl nikde vysoko skákat ani moc běhat. Hlídáme také, zda si nevytahuje stehy, obvykle si jich ale vůbec nevšímají, není tudíž třeba, aby nosil límec, který by jej pouze stresoval.

Chcete si přečíst konkrétní případ kastrace samce, jak probíhala péče před a po kastraci a nebo kolik taková kastrace stála? Přejděte na další článek Kastrace samce Berryho