Mládě zajíce – kdy potřebuje naši pomoc?

Přirozený život zajíců

Na rozdíl od králíků jsou mláďata zajíce po narození osrstěná, vidí a slyší. Hned pár dní po narození začínají k mléku přijímat i zelenou stravu, v podobě trávy, listů, kůry..

Nežijí uvnitř nor, ale volně na povrchu země, kde nehybně sedí a v prvních dnech života neutečou ani před člověkem. Mládě, které jen sedí, tak nemusí být nutně zraněné.

Samice mláďata kojí pouze jednou denně, jelikož její mléko je velmi tučné a zajíčkům to stačí. Po zbytek dne si samice mláďat nijak nevšímá. Tím, že si samice udržuje odstup, mláďata chrání před predátory, aby na ně neupozornila svým pachem, mláďata totiž prvních deset dní života nevydávají žádný pach, aby nepřilákala predátory. Pachové žlázy se jim aktivují až v pozdější fázi života.

Kdy mládě zajíce potřebuje pomoc?

Často si člověk myslí, že jsou mláďata opuštěná, ale nemusí to být pravda. Samice si mláďat nevšímá záměrně, aby k nim nepřilákala predátory, sama si chodí hledat potravu a mláďata na sebe za normálních okolností taktéž záměrně neupozorňují.

Jak tedy poznám, že mládě potřebuje pomoc?

• leží na boku
• intenzivně píská
• vyhledává samo pomoc (následuje vás)
• má viditelné zranění
• je přineseno kočkou nebo psem
• má v srsti viditelné lysiny, stroupky, ranky

V těchto případech vždy kontaktujte nejbližší záchrannou stanici a řiďte se jejich pokyny! Navštivte třeba webové stránky www.zvirevnouzi.cz.

V případě, že naleznete zdravé mládě v blízkosti cest nebo na jakémkoli podobném nebezpečném místě, je možné zvíře přemístit (ne více než cca 30 m od místa nálezu). Samice si mláďata přivolá pískáním a najde si je. Na mláďata ovšem saháme v rukavicích, přes látku nebo s pomocí trsu trávy.

Vždy je ovšem lepší se poradit se záchrannou stanicí, případně s policií, která je v těchto případech také schopná pomoci.

Výskyt zajíců ve městech a parcích je ovšem normální a pokud nehrozí mláďatům bezprostřední nebezpečí, nevšímejte si jich. Snažte se mláďata zbytečně neplašit, nepouštět k nim psy a kočky a pokud to není opravdu nutné, nesahejte na ně! Nezdržujte se v jejich blízkosti příliš dlouho a nechte je v klidu.

Záchranné stanice

Záchranné stanice v tomto období přijímají velké množství malých zajíčků, většina z nich ovšem pomoc vůbec nepotřebovala.

Pokud seberete zdravé mládě, s největší pravděpodobností ho odsoudíte k smrti. Mláďata zajíců jsou velmi náchylná na stres, ze kterého bohužel i zdraví jedinci často hynou, i přes pomoc záchranných stanic.

V žádném případě se nesnažte mládě odchovat sami doma! Malý zajíc potřebuje speciální mléko. Většinou umělé mléko stříkačkou přijímat nechtějí, mohou se jím zadusit nebo nebudou správně vyprazdňovat. Potřebují být také neustále v teple. Jelikož umělé mléko to od matky nenahradí, musí se tak dokrmovat i několikrát denně. Vypouštění uměle odchovaných zajíčků je také velmi problematické.

Ohrožení zajíce v přírodě

Populace zajíce polního se od 60. let minulého století snižuje.

Na to mají vliv zejména zvyšující se stavy predátorů, jako například kočka domácí, krkavec velký nebo dravci a invazivní druhy predátorů (šakal, mýval), z malých šelem liška a v neposlední řadě člověk. Mláďata zajíce se před predátory chrání přikrčením se a ne útěkem, a proto jsou spolu se srnčaty jedni z nejčastěji usmrcených savců žijících v zemědělské krajině.

Kromě predačního tlaku má na snižování populace vliv také zemědělství. Díky zvýšení rozlohy zemědělské krajiny, zajíc obtížněji nachází vhodnou potravu, místa k úkrytu před predátory a také klimatickými vlivy. Na úbytku populace se významně podílí i vysoké používání chemických postřiků polí a plodin. Často se tedy raději stěhují do městských parků, kde jsou ovšem ale o to blíže člověku.

V neposlední řadě je ohrožujícím faktorem pro zajíce, a vlastně celkově pro drobnou zvěř, tzv. fragmentace krajiny a silnější provoz na silnicích. Nejde jen o přímé ohrožení, tedy srážku s automobilem, ale také o další negativa spojená s dopravou, jako je hluk, prašnost a světelný smog vozidel. Zajícům dále škodí změna klimatu – velká horka v létě, pozdní mrazy a silné jarní deště, způsobující prochladnutí a úhyny mláďat. Velmi náročné pro ně jsou také dlouhodobé mrazy a sněhová pokrývka vyšší než 50 cm. Důležité je i působení slunce, z hlediska tvorby vitamínu D, který má vliv na vstřebávání fosforu a vápníku, což je zásadní faktor pro zdraví i doma chovaných králíčků.